Pluto ve Štíru

Pluto vstupuje do znamení Štíra 5. listopadu 1983, opouští jej 18. května 1984 a vstupuje znovu do Štíra 28. sprna 1984, kde setrvává až do 17. ledna 1995. Od května do srpna, než se znovu vrací do Štíra, je na krátký okamžik ještě ve Vahách, kde se Pluto pohybovalo zase generaci před námi. Ráda bych na úvod ještě řekla, že každá generace má Pluto v jiném znamení a jednotlivá znamení mají odlišné charakteristiky, témata a nesou jiné výzvy, stíny a slepé uličky. Neznamená to logicky, že jiná témata, stíny a slepé uličky se u dané generace nebo období ve společnosti, u jednotlivců neobjevují. Lidské duše a povahy jsou rozličné, vnitřní svět je bohatý stejně jako to, co se děje všude kolem je pestré a obsahuje hodně proměnných a všechno, co na světě existuje, už někde existuje. Z hlediska astrologie si v sobě neseme otisk mnoha astrologických symbolů. Níže ale popíšu zásadní charakteristiku Pluta ve Štíru jak jej vnímá Steven Forrest a lze předpokládat, že tyto charakteristiky se budou generačně ozývat více než jiné.Pluto je znamení ovládané Štírem, proto je jeho vliv velmi silný, mocný a intenzivní. Pluto ve Štíru má schopnost vyčmuchat cokoli, co je bezpečně skryto za tkaninu strachu, lží a ignorance. Lidská mysl je určitým způsobem fascinovaná tím, co je děsivé. Na jednu stranu zavíráme oči, na druhou stranu jsme přitahování – jako když jedeme okolo dopravní nehody. Když jsem byla malá, mám silnou vzpomínku jako pozorovatel dopravní nehody, kdy došlo k úmrtí. Pamatuju si vnitřní ambivalentní pocit zvědavosti a zároveň děsu, kdy jsem vlastně nechtěla ani vědět, že se to stalo. Stejně jsem se dívala, co to jen šlo a byla zvědavá. A dělám to v některých situacích i teď – možná to máte stejně. Krvavé a násilné scény ve filmech rozhodně nevyhledávám, ale pokud už jsou, zakrývám oči rukama. Ale stejně občas kouknu škvírkou mezi prsty, co se tam děje. Obecně řečeno, jak uvádí Steven Forrest, Pluto ve Štíru si nechce nechat ujít nic, co je pro nás nepohodlné a děsivé. Jak uvádí, v letech 1983 až 1995 nastal velký rozvoj zájmu o zneužívané děti, různá zranění z minulosti, celkově k rozkvětu psychoterapie, která se stala především v Americe, až masovou záležitostí a která samozřejmě stojí na rozkrývání příčin, rozplétání temných pavučin minulosti. Štír je znamení odkrývající nevědomé záležitosti, které nenechají většinu z nás chladným. Jsou to ty, které skrývají děsuplnou stránku v nás. Slepé místo svádějící Pluta ve Štíru na scestí, je skutečnost, že přes neustálé hledání podstaty problému a "rozkrývání zla", zapomeneme hledat a vidět to krásné okolo a uvnitř, což přináší, jak píše dál Steven Forrest, pocit beznaděje. Situace se tu komplikuje, protože do hry přichází vedle pocitu beznaděje, ještě pocit vlastní spravedlivosti, správnosti – jakési morální nadřazenosti a vznešené moudrosti, protože my jsme přeci ti, kdo dokáží vidět to, co ostatní nevidí. Troufám si říct, že někdy jsme to zažili každý z nás, ať už jako děti, ať to byla situace zdánlivě bezvýznamná nebo cokoli většího. Z širšího hlediska bych řekla, že se nám tady téma morální nadřazenosti, vnímání sebe-počestnosti, sebe-spořádanosti a spravedlnosti z našeho úhlu pohledu, docela cyklí. I když role, výrazy, osoby, skupiny, témata, okolnosti se mění. Každý další názor, který nezapadá do okénka, ze kterého koukají zástupy těch z nás, u kterých stinná stránka Pluta ve Štíru mohla vyřádit, je vnímán jako důkaz odporu. S těmito postoji a názory, které automaticky vyvolávají pocit, že druzí jsou naprosto rezistentní a nespolupracující, se hodí do ranku téměř cokoli. Širší pohled vycházející z úplně jiné perspektivy? Eh! Nadějeplnější otevřenější přístup? No to snad ne! Nepřítel je všude kolem. Netřeba asi zmiňovat, že tento postoj může vést k paranoi, izolaci, zachmuření a prožívání pesimistické skutečnosti, která ale nemusí být založena na objektivních skutečnostech. Zlo je velmi přitažlivé, a i když se jej bojíme, láká naši pozornost a energii. Generace lidí s Plutem ve Štíru stejně jako období, kdy Pluto Štírem prochází, jsou zranitelné vůči nasedání na hru "ty sis začal". Pomysleme taky na výměnu: "dělá něco špatného, ale vymýtíme to tím, že to budeme dělat jinak, protože jsme spravedliví, morálně lepší a uvědomělejší. Kolik zla bylo spácháno na světě lidmi, kteří si mysleli, že konají dobro? Kolik zlého vzešlo z dobrovolné ignorace toho, co se děje kolem? Kolik zla vykvétá z povrchnosti? Ve skrytu duše tušíme, že v nás není jen to dobré, pozitivní, konejšivé, příjemné, laskavé, mírumilovné. Všechno má dvě strany mince a u Pluta ve Štíru je tato ambivalence velmi mocná. Mnoho lidí nechce přijmout negativní aspekty sebe samých, protože by si museli připustit, že možná nejednají na základě tak úplného dobra pro všechny, ale jen pro některé, kdy okruh těch některých by možná nakonec vyšel docela malý. A že dobré je to, co jsme schopni vnímat, protože přece víme všechno podstatné pro nás, zbytek nás nezajímá. Ještě bych tu zmínila pozitivní myšlení a líbivý ezo přístup v negativním slova smyslu, který pracuje s důvěřivostí, naivitou a dobrotou druhých lidí. Podle mě velké nebezpečí je ukryté v namlouvání sobě a druhým, že síla pozitivního myšlení řeší problémy světa a že stačí si přát, pomyslet, uvěřit a věci ve světě se začnou měnit k lepšímu, svět okolo nás zrůžoví a budeme na obláčku. Nezahazuji rozhodně sílu myšlenky, ta – vyjádřená slovy – je první nosný prvek cesty k uskutečnění něčeho dalšího. Ale jak se můžeme často setkat, u některých téma končí, v čemž vidím osobně velký kámen úrazu.Pluto ve Štíru má schopnost odkrýt tyhle falešné pozitivní tendence všech sluníčkových lidí, ale je třeba zapojit velkou obezřetnost, aby nesklouzlo zase k pocitům beznaděje a z toho paradoxně vzešlého pocitu, že jsme něco víc, než ostatní. Tím bych tohle tak trochu méně veselé psaní uzavřela. Uvědomme si, že Pluto ve znamení Štíra si mnoho z nás neseme v sobě a každým kouskem z nás přispíváme do mozaiky fungování dnešní společnosti. Ne vždycky se nám to daří, i když si třeba daný moment myslíme, že my jsme ti, co vidí, co si uvědomují, co ví. V momentě, kdy nejdeme do hloubky pátrání, nemáme dostatek informací nebo se spoléháme na dobro druhých, které může být úplně jednoduše falešné ať už prvoplánově, nebo prostě proto, že dotyčný nemá dostatek informací, a ať už je úmysl jakýkoli, měli bychom být vždy obezřetní. Jsem přesvědčená, že v dnešní době je to docela realistický přístup. A nezapomínejme si užívat a věřit (na konec trochu paradoxu – ty mám ráda)